Aloisie

Název: Aloisie (Osada Aloisie, německy Aloisia Colonie)
Poloha: Ostrava – Slezská Ostrava, Kramolišova ulice
GPS: 49.8290036N, 18.3232314E
Doba trvání: 1880 − dosud
Stavebník: Zwierzinovo kamenouhelné těžířstvo v Polské (Slezské) Ostravě
Počet obyvatel: 146 (1890), 122 (1900), 122 (1910), 115 (1921), 106 (1930)
Spolky: kolonie Zvěřina
Události a osobnosti: Karel Krejčí

Autor článku: Agáta Kravčíková

Prostorové souřadnice

Dosud existující hornická kolonie Aloisie sestává z pěti přízemních domů, vystavěných podél západního okraje Kramolišovy ulice u křižovatky s cestou spojující hornické osady Zvěřina a Salmovec. Investorem a majitelem kolonie bylo až do roku 1932 Zwierzinovo kamenouhlené těžířstvo v Polské (Slezské) Ostravě, které bylo téměř výhradním zaměstnavatelem místních obyvatel. Rozlohou nepatrná dělnická osada vznikla rozšířením bytového fondu, který mateřský důlní podnik vlastnil převážně v nedaleké kolonii Zvěřina.


Pomístní název Aloisie vznikl podle nedalekého a v době výstavby kolonie již zaniklého mělkého dolu Aloise, nacházejícího se severně od osady. Tzv. kutací jáma svaté Aloisie byla činná v letech 1843−1864 a jejím majitelem byl hrabě Wilczek.

Stavební vývoj

Obytné domy čp. 712−716 nechal Zwierzinův důlní podnik postavit krátce po roce 1880. O vnitřním uspořádání jednotlivých staveb v době jejich vzniku máme minimum informací. Domy byly převážně čtyřbytové. Předpokládat lze dispozici bytů 1 + 1 se spíží, která byla běžným standardem dělnických bytů vlastněných Zwierzinovým těžířstvem. Po uzavření mateřského důlního podniku byly domy v roce 1933 rozprodány soukromým majitelům. Všechny domy v Osadě Aloisii existují dodnes.

Populační poměry

Sčítání obyvatel v roce 1921 zastihlo v kolonii 115 osob žijících v 19 bytových jednotkách. Podle sčítání provedeného v roce 1930 v kolonii žilo 106 osob rozmístěných ve 20 bytech. Navýšení počtu bytů proběhlo v domě čp. 716, v němž byly v roce 1921 hlášeny tři domácnosti a v roce 1930 již čtyři bytové domácnosti.


Ekonomicky aktivní muži většinou pracovali ve Zwierzinových kamenouhelných dolech. Jak ukázalo sčítání obyvatel v roce 1930, v několika domácnostech lze sledovat rostoucí profesní aspirace hornických potomků. Dospívající chlapci a dívky působili jako učni v soukromých živnostech, obchodní příručí anebo posluhovačky. V jednom případě pocházel z místní hornické rodiny i úředník v městské spořitelně.

Okolí kolonie a občanská vybavenost

V severní části Kramolišovy ulice se nachází dům čp. 1136 postavený v roce 1923 Emanuelem Liškou. Majitel zde plánoval otevřít obchod, o rok později však pro nedostatek financí přízemí novostavby pronajal Zwierzinovu kamenouhelnému těžířstvu, které do budovy přeneslo svou hostinskou koncesi, původně provozovanou v domě čp. 809 v kolonii Zvěřina.

Společenský, spolkový a politický život

Místní obyvatelé se zpravidla účastnili spolkového života v nedaleké Zvěřinské kolonii.

Významné události a osobnosti

Ze známějších osobností žil v Osadě Aloisie s rodinou Karel Krejčí (* 14. 1. 1893, Polská Ostrava), strojmistr dolu Zwierzina, který byl předsedou Dělnické tělocvičné jednoty Slezská Ostrava – Zvěřina a zároveň působil v městském zastupitelstvu za Československou sociálnědemokratickou stranu dělnickou.

Aktuální stav

Pět přízemních domů osady Aloisie přiléhá k lokalitě Salmovec, od které jsou odděleny úzkou ulicí. Domy jsou svépomocí opravovány současnými soukromými majiteli a působí zabydleným, spíše neokázalým dojmem.

Dům čp. 715, ve kterém žil horník, komunální politik a představitel organizované dělnické tělovýchovy Karel Krejčí (foto Agáta Kravčíková).

Prameny a literatura

  • Archiv DIAMO: fond Zvěřinovo kamenouhelné těžařstvo v Moravské Ostravě.
  • Archiv města Ostravy: fond Župa divadelních ochotníků.
  • Státní okresní archiv Frýdek-Místek: fond Okresní úřad Frýdek.
  • Zemský archiv v Opavě: fond Policejní ředitelství Moravská Ostrava, Spolkové oddělení.
  • Gutachten über den Schätzwerth der Kuxe der Zwierzina’schen Steinkohlen-Gewerkschaft in Mährisch-Ostrau. [Ostrava 1894].
  • KRAVČÍKOVÁ, Agáta: Pomník Františka Sokola-Tůmy ve Zvěřinské kolonii jako projev integrace místních hornických obyvatel do veřejného života ve městě a regionu. In Andrea Kozlová – Martina Šimíková (eds.), Kreativní město: kapitoly o proměnách středoevropských měst v průběhu staletí. Ostrava: Ostravská univerzita 2016, s. 97−110.
  • Monographie des Ostrau-karwiner Steinkohlenrevieres: bearbeitet und herausegegeben vom Berg- und Hüttenmänischen Vereine in Mähr. Ostrau. Těšín: K. K. Hofbuchhandlung Karl Prochaska 1885.
  • ŠEBESTOVÁ, Agáta, Kolonie Zvěřina. In Martin Jemelka (ed.), Ostravské dělnické kolonie II: závodní kolonie kamenouhelných dolů a koksoven ve slezské části Ostravy. Ostrava: Ostravská univerzita 2012, s. 676−677.