Název: U Družstva Klid, U Blažků, Bořkova koloni
Poloha: Praha-Krč, ulice Milevská a Pujmanové
GPS: 50.048476075139725N, 14.435380216888284E
Doba trvání: 1925 – 1963
Stavebník: privátní stavebníci
Počet obyvatel: přinejmenším 50 (před rokem 1945)
Autor článku: David Platil
Pražská nouzová kolonie U Družstva Klid se nacházela na pravém břehu Vltavy na katastru městské části Krč . Vznikla na území tehdy nezastavěné Pankrácké pláně v oblasti dnešního tzv. Pankráckého Pentagonu sevřeného ulicemi Na Pankráci, Na Strži, Milevská, Pujmanové a Hvězdova (od východu ve směru hodinových ručiček). Severně sousedila s další nouzovou kolonií Na Děkance .
Až do počátku šedesátých let 20. století se jednalo o předměstskou periferní krajinu , do které se postupně rozšiřovala městská zástavba typicky činžovních domů, ale stále si uchovávala zemědělský charakter. Mezi těmito dvěma nouzovými koloniemi bychom v té době nalezli rozesety různé další provizorní stavby, zahradnictví, řemeslné dílny, kůlny, konírny, sportoviště apod.
Pro nouzové kolonie bylo typické neustálené a velmi různorodé pojmenování. Kolonie U Družstva Klid je toho příkladem. Setkáváme se zde dokonce se třemi alternativními názvy: Název U Družstva Klid vznikl v souvislosti s blízkým osamoceným činžovním domem nacházejícím se na stejnojmenné adrese východně od kolonie. Dům představoval zárodek meziválečné územní regulace stanovené Státní regulační komisí. V dalších letech ale k její realizaci nedošlo a dům byl zbourán v osmdesátých letech 20. století. Název U Blažků byl odvozen od rodiny vlastnící dům čp. 147 , který s kolonií sousedil na severu a rokem výstavby 1912 předcházel vzniku samotné kolonie. Pojmenování kolonie Bořkova vzniklo podle stejnojmenné, dnes již zaniklé ulice (od roku 1952 asi do roku 1991 Runczíkova), která vedla severojižním směrem na východ od kolonie a dnes by protínala přibližně v polovině obchodní centrum Arkády Pankrác). Byla pojmenována podle husitského hejtmana Diviše Bořka z Miletínka. Samotná ulice zanikla při přestavbě Pankrácké pláně v sedmdesátých letech a její název byl zrušen někdy v letech 1985–1991.
Obyvatelé kolonie U Družstva Klid stejně jako obyvatelé kolonie Na Děkance mohli již v počátcích existence jejich domků využít pro dopravu do centra města tramvajovou trať končící u nedaleké vozovny Pankrác . Tramvajová trať z Nuslí byla do těchto míst prodloužena v roce 1925, o dva roky později byla dokončena výstavba samotné vozovny. Již od roku 1930 byla tato trať navíc prodloužena ulicemi 5. května a Budějovická až na Kačerov směrem k dnešní stejnojmenné stanici metra (trať zanikla v souvislosti s výstavbou metra linky C postupně v letech 1970–1974).
Kromě tramvaje mohli obyvatelé těchto dvou kolonií od roku 1949 využít jako alternativní způsob dopravy trolejbus . Nedaleko jejich domků v místech dnešní křižovatky ulic Na Pankráci a Na Strži existovala až do roku 1967 konečná linek 55 a 61.
Nouzová kolonie U Družstva Klid patřila k tzv. 2. typu nouzových kolonií, jak jej definovali Ladislav Štěpánek s Vandou Tůmovou. Celkem zde v roce 1926 v jedné řadě vyrostlo 14 domků na pozemcích o rozměrech 90–120 m2, které kolonisté odkoupili od soukromého vlastníka. Původně pozemky patřily statkáři Červenému z Dvorců, od nějž je získali dva překupníci, kteří parcely následně prodali kolonistům. Ačkoliv se nejednalo o stavební pozemky, prodejce i kupující tento fakt ignorovali. Vzhledem k tomu, že obyvatelé domky stavěli na vlastních soukromých pozemcích, měli odvahu zde stavět bytelněji než stavebníci na pronajatých pozemcích v jiných pražských nouzových koloniích.
Oproti jiným koloniím, ve kterých převažovaly jednoduché dřevěné nebo vagónové domy, si zdejší obyvatelé troufli i na zděné cihelné stavby se vzduchovou mezerou sloužící k udržení tepla. Některé domky měly i podkroví. Pražská obec kvůli vlastnickému charakteru kolonie do zdejší zástavby a jejího okolí neinvestovala a obyvatelé vše museli zařizovat svépomocí. Nouzové stavby zanikly v roce 1963, kdy byla kolonie zbořena. Demoliční práce probíhaly v kontextu vznikajícího sídliště Pankrác. Činžovní dům družstva Klid ustoupil buldozerům v roce 1981.
Nouzová kolonie U Družstva Klid patřila k menším územním celkům tohoto typu. Celkem zde stálo 14 nouzových staveb. Nepodařilo se dohledat přesný počet obyvatel kolonie, ale podle počtu domků předpokládejme minimálně 50 obyvatel. Patřili k nim jak vlastníci pozemků, tak do roku 1945 i jejich podnájemníci, nejčastěji pocházející ze Slovenska nebo ze Šumavy.
Nouzová kolonie U Družstva Klid vznikla uprostřed periferie tehdy ještě nezastavěné Pankrácké pláně, poměrně nedaleko (necelý kilometr) od rozšiřující se městské zástavby v okolí náměstí Hrdinů (během první republiky nazývaného Soudní náměstí), kde do roku 1930 končila tramvajová trať. Přímo v kolonii se nevytvořila občanská vybavenost, obyvatelé docházeli nebo dojížděli nakupovat do jiných částí města.
V oblasti Pankráce, Nuslí, Krče, Podolí a Braníka, která byla až do počátku šedesátých let z velké části nezastavěná, vzniklo v meziválečném období relativně velké množství nouzových osad, mezi něž kolonie U Družstva Klid patřila. K jejím nejbližším sousedkám můžeme řadit nedalekou kolonii Na Děkance (asi 200 m severně) a krčskou kolonii Na Dlouhé cestě . V okolí obou kolonií se nacházela zahradnictví a také povoznictví s ohradami pro koně, která propojovala tyto osady v jeden souvislý územní celek.
Vzhledem k tomu, že kolonie vznikla na vlastních odkoupených pozemcích, Pražská obec nijak do rozvoje nebo údržby osady neinvestovala. Velkým problémem byly například zdroje pitné vody . Nebylo možné kopat studny, protože podzemní voda nebyla dostatečně kvalitní, a proto pro vodu kolonisté buďto docházeli do domu rodiny Blažkových čp. 147, nebo do sousední kolonie Na Děkance, kde se nacházel vodovodní stojan. Po druhé světové válce si někteří kolonisté nechali zavést vodu až do svých domácností. Elektřina byla do kolonie zavedena v roce 1949, a to opět na náklad místních obyvatel. Kanalizace v kolonii chyběla a existovaly zde pouze suché záchody.
Podobně jako v blízkých nouzových koloniích nacházejících se v oblasti Pankrácké pláně (Na Děkance a Na Dlouhé cestě) se ani v kolonii U Družstva Klid nerozvinul samostatný společenský, spolkový nebo politický život. Ladislav Štěpánek si to vysvětloval tím, že se tyto kolonie nacházely blízko městské zástavbě, a navíc se nejednalo o velké územní celky, aby mohly vzniknout podmínky pro rozvoj těchto oblastí lidského života. Obyvatelé kolonie U Družstva Klid se v tomto směru realizovali jinde než v místě svého bydliště.
Území Pankráckého pentagonu prošlo v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století značnou proměnou, která natrvalo změnila ráz této původně periferní předměstské krajiny. V místech, kde stávalo původních čtrnáct nouzových domků, dnes nalezneme sídliště Pankrác. Konkrétně jde od východu o zástavbu v ulici Milevská s přilehlým parkovištěm a domem služeb a objekty v ulici Pujmanové s přilehlým panelovým domem. Západní konec kolonie se nacházel přibližně v místech tohoto panelového domu na adrese Pujmanové čp. 879/31. V dnešním terénu v podstatě nic nepřipomíná území bývalé nouzové osady U Družstva Klid.
