Název: Pod Hruškou
Poloha: Karviná-Doly, Slepá ulice
GPS: 49.8305636N, 18.4930708E
Doba trvání: [1896]−1990
Stavebník: Těšínská komora
Počet obyvatel: 94 (1921)
Autor článku: Agáta Kravčíková
Dobovou literaturou (T. Myslivec, F. Šlachta) nebyla osada Pod Hruškou nikdy přesně lokalizována. Oba autoři kolonii popsali jako soubor tří dělnických domů, které byly určeny k ubytování rodin zaměstnanců dolu Gabriela v Karviné (dnes městská část Karviná-Doly). Této charakteristice nejlépe odpovídá řada tří přízemních staveb čp. 578−579 a 635, nacházejících se podél západní strany ulice, jež byla během druhé světové války pojmenována Schichtmeisterweg (Šichtmistrova ulice) a ve druhé polovině 20. století nesla název Slepá.
Investorem výstavby byla Těšínská komora, která byla v roce 1906 transformována v Rakouskou báňskou a hutní společnost. Kolonie se nacházela asi 100 m jižně od těžební jámy Gabriela a asi v téže vzdálenosti východním směrem od větrní jámy Gabriela. Na dohled od kolonie procházela lanovka převážející vydolované uhlí z jámy Gabriela do centrální třídírny uhlí Báňské a hutní společnosti, jež vznikla ve třicátých letech minulého století.
Informace o době vzniku osady Pod Hruškou se různí. Theodor Myslivec a Fridolín Šlachta kolonii shodně datovali rokem 1896, avšak domy čp. 578−579 byly již v roce 1894 nahlášeny Berní správě Fryštát za účelem vyměření domovní daně. Vlastník budov finanční úřad informoval, že dané objekty byly kolaudovány o rok dříve. Odlišné informace uvádí také bytový inventář, jejž si v roce 1937 zpracovala správa dolu Gabriela a v němž je uvedeno, že domy čp. 578−579 vznikly v roce 1896 a dům čp. 635 byl dokončen v roce 1897.
Trojice domů vznikla podle typového projektu, který Těšínská komora uplatnila také v jiných částech obce (kolonie Lesní, Rajkova a U závodní nemocnice. V každém domě bylo umístěno šest bytů o dispozici 1 + 1 se spíží o celkové výměře obytné plochy nepřesahující 30 m2.
Důvodem pro demolici objektů byla silná intenzita poddolování, které probíhalo pod celou oblastí staré Karviné. Jednotlivé stavby byly rušeny postupně – dům čp. 578 byl zbourán v roce 1978, objekt čp. 579 v roce 1988, a konečně dům čp. 635 v roce 1990. Šetření, které na domě čp. 635 provedl referent stavebního odboru MNV Karviná v roce 1989, konstatovalo, že se stavba v posledních letech sesunula o 3 m a do roku 1995 byl předpokládán pokles o další metr.
Během sčítání lidu v roce 1921 bylo v osadě Pod Hruškou 94 přítomných osob, konkrétně 47 mužů a 47 žen. Třetinu obyvatel (32 osob) tvořily děti do 15 let. Ekonomicky aktivní členové domácností (24 mužů a jedna žena) pracovali v dole Gabriela. Zmíněná žena byla zaměstnána jako povrchová dělnice.
V kolonii žilo minimum osob narozených mimo oblast Těšínského Slezska. Pouze 6 osob pocházelo z Haliče a jedna osoba se do obce přistěhovala z Uher. Více než polovina přítomných (53 osob) měla rodiště přímo na území obce Karviná, anebo v nejužším okolí v rámci soudního okresu Fryštát (22 osob).
Národnostně byla kolonie obývána 65 Poláky, 18 Čechy, 5 Šlonzáky, 5 Němci a jednou osobou, která uvedla moravskou národnost. Co se týče náboženského vyznání, měli v kolonii převahu římští katolíci (87 osob). Kromě nich žilo v lokalitě sedm evangelíků augsburského vyznání.
Osada Pod Hruškou vyrostla v méně frekventované části obce Karviná a pro svou nepatrnou velikost nebyla ani lákadlem k provozu živností. Obchody, hostinec, lékařskou péči či mateřskou školu mohli obyvatelé lokality nalézt v okruhu jednoho kilometru v okolí kolonií Rajkova a U Závodní nemocnice, které byly snadno dostupné po ulici Slezské.
Část ulice Slepé v minulosti zanikla a místo, kde se nacházela kolonie Pod Hruškou, je v současnosti přístupné velmi složitě. Terén je zarostlý náletovými dřevinami. Nedaleko se však stále nachází těžní věž památkově chráněného dolu Gabriela.