Název: Za Mostem
Poloha: Praha-Hloubětín, ulice Českobrodská, Jahodnická, Za Mosty
GPS: 50.0953092968914N, 14.524915361281991E
Doba trvání: 1925 – dosud
Stavebník: pravděpodobně privátní stavebníci
Počet obyvatel: asi 240 (1930)
Autork článku: David Platil
Pražská nouzová kolonie Za Mostem se nachází na pravém břehu Vltavy v městské části Hloubětín. Rozkládá se v prudkém svahu obráceném k severu do údolí potoka Rokytky, který stejně jako v sousedních nouzových koloniích Za Horou a Před Mostem tvoří přirozenou severní hranici kolonie Za Mostem. Kolonie Za Mostem v průběhu let postupně s kolonií Za Horou stavebně srostla v jeden souvislý celek. Od kolonie Před Mostem ji odděluje násep a most železniční tratě mezi Malešicemi a Libní z roku 1919. Od něj je také odvozeno pojmenování celého území. Z jihu je kolonie ohraničena ulicí Českobrodská, východní hranice není v důsledku stavebního vývoje dnes příliš patrná. Oblast dále na východ od zástavby na adresách Jahodnická ev. č. 88 a Za Mosty ev. č. 163 můžeme zahrnout do nouzové kolonie Za Horou.
Do roku 1948 kolonie Za Mostem patřila do katastru Hrdlořez stejně jako její sousedka, kolonie Před Mostem. Spojení s centrem města obyvatelům zajišťovala od roku 1945 autobusová linka D končící u dnešní smyčky tramvaje na křižovatce Spojovací na Jarově. Její nástupkyní je linka č. 109. Obyvatelé mohli už tehdy využívat zastávku Kolonie (původně zvaná Hřbitov). Předtím bylo jedinou možností spojení MHD dojít pěšky až na křižovatku Harfa a odtud pokračovat tramvají přes Libeň a Karlín do centra Prahy.
Podle dochovaných záznamů lze usuzovat, že minimálně část nouzové kolonie Za Mostem –podobně jako sousední kolonie Za Horou – patřila k II. stavebnímu typu pražských nouzových kolonií podle definice Ladislava Štěpánka a Vandy Tůmové. Jednotlivé domy byly stavěny privátními stavebníky na soukromých pozemcích získaných odkupem. Vznikaly zde převážně dřevěné, ale i zděné domky, s jejichž výstavbou pomáhal jistý zednický mistr z Břevnova. V době vzniku v lokalitě neexistovaly zpevněné cesty, nicméně obyvatelé měli přístup k užitkové vodě prostřednictvím jedné obecní studny a dalších několika studní soukromých.
Kolonie vznikala v tzv. zeleném nezastavitelném pásu kolem vnitřního města a pravděpodobně stejně jako v případě kolonie Za Horou byla její zástavba legalizována až zpětně. Podle tehdejších plánů Státní regulační komise zde měla proběhnout výstavba drážního tělesa, odbočky z železniční tratě mezi Malešicemi a Libní. Tento plán se však nikdy nepodařilo realizovat. Nouzová kolonie Za Mostem přetrvala bez větších územních zásahů dodnes. Podobu sousední kolonie Za Horou naopak výrazně ovlivnila výstavba tzv. Průmyslového polookruhu v sedmdesátých letech, který ji rozdělil na dvě části, přičemž ta západní v průběhu let částečně stavebně srostla s kolonií Za Mostem.
Přesný počet obyvatel nelze v případě nouzových kolonií nikdy spolehlivě určit. Nicméně podle Statistického lexikonu obcí z roku 1934 žilo v roce 1930 v nouzové kolonii Za Mostem 240 obyvatel obývajících 46 domů. Tento počet obyvatel se ještě nepatrně zvýšil po druhé světové válce. Stejně jako vznik sousedních kolonií byl i vznik kolonie Za Mostem významně podmíněn rozvojem industriálních komplexů v nedaleké Libni a Vysočanech, ve kterých byli místní obyvatelé zaměstnáni.
Kolonie Za Mostem bezprostředně sousedí s větší nouzovou kolonií Za Horou, se kterou částečně tvoří kompaktní územní celek. Za železničním mostem nalezneme hrdlořezskou nouzovou kolonii Před Mostem. Nemáme informace o tom, že by spolu obyvatelé těchto nouzových kolonií intenzivněji spolupracovali na spolkové či společenské bázi. Všechny tři osady jsou si však podobné typem a charakterem zástavby. V některých zdrojích je území kolonie také označováno jako Pod Hrdlořezským hřbitovem podle blízkého hrdlořezského hřbitova nacházejícího se při ulici Českobrodská, postaveného v roce 1904. Obyvatelé kolonie měli možnost využívat dnes již nefunkční přírodní koupaliště za mostem zvané V Brůdku, které nechala zřídit Pražská obec v roce 1931 přímo na potoku Rokytka.
Na blízkém hrdlořezském hřbitově je pohřbena komunistická poslankyně a bojovnice za práva žen Anežka Hodinová-Spurná, která vlastnila dům v sousední kolonii Za Horou, obývaný jejími sestřenicemi a bratrancem. Anežka Hodinová-Spurná se v meziválečném období jako pražská radní podle dobových zpráv a novinových článků významně zasazovala za zlepšení života obyvatel nouzových kolonií, například zřizováním vodovodů nebo zpevňováním cest.
Přestože je kolonie Za Mostem zachována dodnes, alespoň co se týče územní celistvosti, většina původních nouzových staveb prošla přirozeně během desetiletí výraznými stavebními úpravami na standardní rodinné domy. Na některých pozemcích vznikly novostavby moderních vil, které v ničem nepřipomínají původní charakter místa. Ten je patrný už jen v dílčích reliktech. Nejvíce jej lze sledovat v urbanistickém řešení území – v úzkých uličkách, jejich orientaci a směřování a také v malé velikosti parcel. Současný návrh Metropolitního plánu Prahy území definuje jako stabilizovanou plochu s jasně vymezenou strukturou veřejných prostranství.
