Název: Nová kolonie (Nová osada, německy Neue Kolonie am Alexanderschachte)
Poloha: Ostrava-Kunčičky, ulice Kaniokova, Kuchnova, Májová, Pekařská, Podzemní, Polní osada, Škrobálkova, Zdaru
GPS: 49.8063822N, 18.2990275E
Doba trvání: 1900 – dosud
Stavebník: Kamenouhelné doly Severní dráhy Ferdinandovy
Počet obyvatel: 788 (1921), 788 (1930)
Spolky: Stará kolonie dolu Alexander
Autor článku: Martin Malinek
Nová kolonie dolu Alexander v Ostravě-Kunčičkách je situována v těsné blízkosti železniční trati Ostrava – Valašské Meziříčí, přibližně 250 m jihovýchodně od uzavřeného důlního závodu Alexander. Na severu je kolonie vymezena Škrobálkovou ulicí, na jihu ji uzavírá ulice Polní osada. Západní hranici Nové kolonie tvoří Kaniokova ulice a východní hranici ulice Pekařská. Samotnou kolonií procházejí západovýchodním směrem ulice Kuchnova, Podzemní, Májová a Zdaru.
S výstavbou kamenouhelného dolu Alexander získali jeho zaměstnanci bydlící v podnikových koloniích solidní dopravní spojení s okolními obcemi ostravské průmyslové aglomerace. Již první nájemníci Nové kolonie mohli na počátku 20. století využívat nově zřízenou železniční zastávku, dnes nazvanou Ostrava-Kunčičky. Po druhé světové válce se obyvatelé osady dočkali i autobusové zastávky, která byla umístěna u bývalého kina Horník (dnes autobusová zastávka Holvekova).
Nejstarší obytné domy Nové kolonie dolu Alexander čp. 165–169 a 182–185 vyrostly v roce 1900 nedaleko železniční tratě Ostravsko-frýdlantské dráhy paralelně s výstavbou Staré kolonie, jejíž urbanistické řešení převzala i Nová kolonie. V roce 1901 byly zřejmě dokončeny objekty čp. 187–198 a úřednický (dozorecký) dům čp. 186, v němž se jako v jednom ze dvou dodnes dochovaných úřednických domů nachází pohostinství s venkovním posezením. V následujícím roce 1902 výstavba Nové kolonie pokračovala vybudováním dělnických domů čp. 208–223.
Za poslední domy Nové kolonie lze označit objekty čp. 236–239, které byly postaveny v roce 1904. Při jejich výstavbě byl použit stavební projekt nejmladších domů Staré kolonie dolu František v Přívoze čp. 622 a 623, prostornějších než dosud budované domy Nové kolonie dolu Alexander. Až na nejmladší objekty čp. 236–239 byly v Nové kolonii postaveny typologicky stejné přízemní čtyřbytové domy jako v severněji položené Staré kolonii. Dozorecké domy čp. 165 a 186 v severozápadní části Nové kolonie byly rovněž postaveny podle identického projektu úřednických domů starší dělnické kolonie v Kunčičkách.
Nejstarší údaj o stavu populace Nové kolonie pochází z prvního československého cenzu (1921), kdy v Nové kolonii žilo ve 42 objektech (40 dělnických a 2 úřednických domech) 788 osob. Během následujícího desetiletí se počet obyvatel Nové kolonie nezměnil. Poválečná socialistická industrializace v Ostravě a výstavba moderních dělnických sídlišť vedly v polovině šedesátých let 20. století k rychlému poklesu populace Nové kolonie na 461 obyvatel.
Na počátku 20. století byl v severovýchodním cípu Nové kolonie otevřen hostinec čp. 200 Ferdinanda Glatze a také hostinec čp. 204 Josefa Borovce, který po dvou letech hostinskou koncesi přenesl do domu čp. 173. V budově čp. 204 byl umístěn obecní úřad, v němž byla v říjnu 1940 zkolaudována přístavba knihovny (dnes pobočka Knihovny města Ostravy). Nedaleko obecního úřadu měl za železničním přejezdem obchod smíšeným zbožím čp. 172 Emanuel Karafiát.
Nová kolonie dolu Alexander kvůli opožděnému zahájení dlouho plánovaných demoličních prací čítá ještě dnes 19 dělnických domů a jeden bývalý dozorecký dům, dnes využívaný jako hostinské zařízení. Vlastníky objektů jsou převážně fyzické osoby, část budov je v majetku podnikatelských subjektů.