Nová kolonie dolu Alexander

Název: Nová kolonie (Nová osada, německy Neue Kolonie am Alexanderschachte)
Poloha: Ostrava-Kunčičky, ulice Kaniokova, Kuchnova, Májová, Pekařská, Podzemní, Polní osada, Škrobálkova, Zdaru
GPS: 49.8063822N, 18.2990275E
Doba trvání: 1900 – dosud
Stavebník: Kamenouhelné doly Severní dráhy Ferdinandovy
Počet obyvatel: 788 (1921), 788 (1930)
Spolky: Stará kolonie dolu Alexander

Autor článku: Martin Malinek

Prostorové souřadnice

Nová kolonie dolu Alexander v Ostravě-Kunčičkách je situována v těsné blízkosti železniční trati Ostrava – Valašské Meziříčí, přibližně 250 m jihovýchodně od uzavřeného důlního závodu Alexander. Na severu je kolonie vymezena Škrobálkovou ulicí, na jihu ji uzavírá ulice Polní osada. Západní hranici Nové kolonie tvoří Kaniokova ulice a východní hranici ulice Pekařská. Samotnou kolonií procházejí západovýchodním směrem ulice Kuchnova, Podzemní, Májová a Zdaru.


S výstavbou kamenouhelného dolu Alexander získali jeho zaměstnanci bydlící v podnikových koloniích solidní dopravní spojení s okolními obcemi ostravské průmyslové aglomerace. Již první nájemníci Nové kolonie mohli na počátku 20. století využívat nově zřízenou železniční zastávku, dnes nazvanou Ostrava-Kunčičky. Po druhé světové válce se obyvatelé osady dočkali i autobusové zastávky, která byla umístěna u bývalého kina Horník (dnes autobusová zastávka Holvekova).

Mapa Kunčiček v Pamětní knize obce Malé Kunčice (Archiv města Ostravy, fond Archiv obce Kunčičky, Kronika obce 1923–1941[1952], inv. č. 47).

Stavební vývoj

Nejstarší obytné domy Nové kolonie dolu Alexander čp. 165–169 a 182–185 vyrostly v roce 1900 nedaleko železniční tratě Ostravsko-frýdlantské dráhy paralelně s výstavbou Staré kolonie, jejíž urbanistické řešení převzala i Nová kolonie. V roce 1901 byly zřejmě dokončeny objekty čp. 187–198 a úřednický (dozorecký) dům čp. 186, v němž se jako v jednom ze dvou dodnes dochovaných úřednických domů nachází pohostinství s venkovním posezením. V následujícím roce 1902 výstavba Nové kolonie pokračovala vybudováním dělnických domů čp. 208–223.


Za poslední domy Nové kolonie lze označit objekty čp. 236–239, které byly postaveny v roce 1904. Při jejich výstavbě byl použit stavební projekt nejmladších domů Staré kolonie dolu František v Přívoze čp. 622 a 623, prostornějších než dosud budované domy Nové kolonie dolu Alexander. Až na nejmladší objekty čp. 236–239 byly v Nové kolonii postaveny typologicky stejné přízemní čtyřbytové domy jako v severněji položené Staré kolonii. Dozorecké domy čp. 165 a 186 v severozápadní části Nové kolonie byly rovněž postaveny podle identického projektu úřednických domů starší dělnické kolonie v Kunčičkách.

Stavební dokumentace přízemního dozoreckého domu v Nové kolonii čp. 165 z roku 1899 (Státní okresní archiv Karviná, fond Okresní úřad Fryštát, Stavba 4 dělnických domů dolů SDF v Malých Kunčicích s příp. plány, sign, H, inv. č. 544, karton č. 148).

Populační poměry

Nejstarší údaj o stavu populace Nové kolonie pochází z prvního československého cenzu (1921), kdy v Nové kolonii žilo ve 42 objektech (40 dělnických a 2 úřednických domech) 788 osob. Během následujícího desetiletí se počet obyvatel Nové kolonie nezměnil. Poválečná socialistická industrializace v Ostravě a výstavba moderních dělnických sídlišť vedly v polovině šedesátých let 20. století k rychlému poklesu populace Nové kolonie na 461 obyvatel.

Okolí kolonie a občanská vybavenost

Na počátku 20. století byl v severovýchodním cípu Nové kolonie otevřen hostinec čp. 200 Ferdinanda Glatze a také hostinec čp. 204 Josefa Borovce, který po dvou letech hostinskou koncesi přenesl do domu čp. 173. V budově čp. 204 byl umístěn obecní úřad, v němž byla v říjnu 1940 zkolaudována přístavba knihovny (dnes pobočka Knihovny města Ostravy). Nedaleko obecního úřadu měl za železničním přejezdem obchod smíšeným zbožím čp. 172 Emanuel Karafiát.

Hostinec U Lajdolfů (restaurace Na Osadě) čp. 200 pohledem ze Škrobálkovy ulice (Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií a pohlednic, Dělnické kolonie, Kunčičky, sign. LXXI-15-1/17; autor fotografie neuveden).
Bývalý hostinec U Lajdolfů ve Škrobálkově ulici čp. 200/42 (foto Martin Malinek).

Aktuální stav

Nová kolonie dolu Alexander kvůli opožděnému zahájení dlouho plánovaných demoličních prací čítá ještě dnes 19 dělnických domů a jeden bývalý dozorecký dům, dnes využívaný jako hostinské zařízení. Vlastníky objektů jsou převážně fyzické osoby, část budov je v majetku podnikatelských subjektů.

Současný pohled do Májové ulice (foto Martin Malinek).
Aktuální podoba domu v Májové ulici čp. 192/5 (foto Martin Malinek).
Aktuální podoba domu v Májové ulici čp. 237/10 (foto Martin Malinek).
Obytné domy v ulicích Májová a Zdaru a nezastavěné plocha po demolovaném objektu v ulici Zdaru čp. 213/8 (foto Martin Malinek).
Rekonstruovaný obytný dům v ulici Kuchnova čp. 196/5 (foto Martin Malinek).
Rekonstruovaný obytný dům v ulici Podzemní čp. 169/3 (foto Martin Malinek).

Prameny a literatura

  • Archiv města Ostravy: fond Archiv obce Kunčičky.
  • Státní okresní archiv Frýdek-Místek: fond Okresní úřad Frýdek.
  • Státní okresní archiv Karviná: fond Okresní úřad Fryštát.
  • Statutární město Ostrava, Úřad městského obvodu Slezská Ostrava, Odbor územního plánování a stavebního řádu: Stavební spisovna.
  • BÍLEK, Jaroslav: K současnému charakteru populace starých hornických kolonií v OKR. Slezský sborník 66, 1968, č. 2, s. 202–211.
  • MALINEK, Martin: Kolonie dolů Alexander a Zárubek (Stará, Nová a Jubilejní kolonie). In Martin Jemelka (ed.), Ostravské dělnické kolonie II: závodní kolonie kamenouhelných dolů a koksoven ve slezské části Ostravy. Ostrava: Ostravská univerzita 2012, s. 103–131.
  • Statistický lexikon obcí v zemi moravskoslezské: úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 266 Sb. zák. a nař. II – Země moravskoslezská. Praha 1935.