Název: Jánská (Johannschachtcolonie, Colonie beim Johannschachte)
Poloha: Ostrava – Slezská Ostrava, ulice Československé armády
GPS: 49.8429872N, 18.3311200E
Doba trvání: 1895 – dosud
Stavebník: Kamenouhelné doly Severní dráhy Ferdinandovy
Počet obyvatel: 337 (1921)
Události a osobnosti: Adéla Kochanovská-Němejcová
Autorka článku: Agáta Kravčíková
Kolonie Jánská svým názvem odkazuje na zaniklý kamenouhelný důl Jan (1868−1975), který byl v roce 1898 propojen s nedalekým dolem Josef. Z daného důvodu byla i Jánská kolonie administrativně sloučena s kolonií Josefskou, od níž byla vzdálena asi 430 m vzdušnou čarou. V dobových materiálech se proto užíval také společný název kolonie Jan-Josef, popřípadě Jan-Josefská kolonie. Avšak pro vzájemnou prostorovou vzdálenost, navíc oddělenou procházející montánní dráhou, byly obě lokality častěji chápány jako dva samostatné urbanistické a správní celky.
Zmíněný kamenouhelný důl Jan se nacházel 550 m od jádra kolonie, a to v místě sevřeném ulicemi Československé armády a Na Jánské, u trolejbusové a autobusové zastávky Na Jánské. Samotné jádro kolonie Jánská bylo zbudováno v letech 1895−1899 a tvořilo jej 14 přízemních domů čp. 791−804, z nichž se do současnosti dochovalo deset budov. Tato část kolonie je vymezena dnešními ulicemi Československé armády a Dianina. Vnitřkem kolonie pak procházejí ulice Deputátní a Justina. Domy jsou rozmístěny v sedmi řadách, zpravidla po dvou obytných objektech, pouze v nejseverněji položené řadě domů byly objekty tři, a naopak nejjižnější část kolonie byla zakončena jedním domem, který měl jinou dispozici než ostatní obytné budovy.
Vlastníkem obytných domů byla původně správa dolů Jan-Josef, poté důl Michal (Petr Cingr) v Michálkovicích, s nímž byly oba slezskoostravské doly sloučeny v roce 1916. Po druhé světové válce přešel bytový fond do majetku národního podniku Ostravsko-karvinské doly (OKD). Část bytového fondu však byla postupně rozprodávána soukromým zájemcům. V současnosti jsou proto některé kolonijní domy vlastněny soukromníky, několik budov však zůstává v majetku nástupnické společnosti správy majetku OKD, jíž je aktuálně firma Heimstaden.
Kolem Jánské osady dnes projíždí trolejbusová linka, která spojuje centrum Ostravy s Michálkovicemi. Jižním okrajem kolonie sousedí s budovou vysokoškolských kolejí Vysoké školy podnikání. Přes ulici Československé armády se nachází areál Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, Technických služeb, a. s., Slezská Ostrava, a sběrný dvůr společnosti OZO Ostrava, s. r. o.
Před zahájením vlastní výstavby centrální části Jánské kolonie mezi ulicemi Československé armády a Dianina budovala správa dolu Jan vlastní byty jen výjimečně. V bezprostřední blízkosti dolu vznikly, zřejmě krátce po roce 1870, přízemní dozorecký dům čp. 764 a dům čp. 762 určený rodině ředitele. Není jasné, jak a kde bydleli řadoví zaměstnanci dolu Jan. Využita mohla být část ubytovací kapacity nedaleké kolonie U Pumpy v Michálkovicích, ale nabízí se také možnost, že do dolu docházeli zaměstnanci z rodin původního zemědělského obyvatelstva, které mělo v okolí vlastní chalupy.
Situační plán 14 typizovaných domů určených dělnickým (12 budov) a úřednickým rodinám (dvě budovy) zaslala správa dolu Jan ke schválení Okresnímu úřadu Fryštát v červnu 1895. Před zahájením stavby bylo nutné posunout sousedící cestu (dnešní ulici Československé armády) a mezi zamýšlenými bloky domů byly vykopány kanály na odvádění dešťové vody.
Stavební práce probíhaly směrem od severní části kolonie. V roce 1895 byly dokončeny tři domy podél Dianiny ulice čp. 797 a 804 (dělnické) a 789 (úřednický). Zbytek projektovaných domů měl být kolaudován o rok později, výstavba se však zdržela. V roce 1896 proto byly dokončeny pouze dva dělnické domy v Dianině ulici čp. 796 a 803. Pokračování výstavby kolonie není přesně podchyceno archivním materiálem, nicméně v průběhu let 1897−1899 bylo zkolaudováno také zbylých osm dělnických domů čp. 792−795, 799−802 a dům pro rodiny důlních dozorců čp. 791.
Domy pro dělnické zaměstnance zabíraly půdorysný rozměr 16,30 x 9,80 m. Uvnitř byly čtyři byty s dispozicí 1 + 1 s předsíní a vlastním vstupem umístěným z kratší (štítové) strany domu. Výměra jednoho dělnického bytu činila 26,86 m2. Stavební plány úřednických domů nebyly nalezeny, domy ale měly zřejmě tutéž dispozici, zabíraly jen o něco větší výměru. Součástí vybavení byla malá zahrada a ke každému bytu náležela také šopa a suchý záchod. Typizovaný projekt dělnických domů společnost Severní dráha Ferdinandova uplatnila v následujících letech také v nedaleké Josefské kolonii. Identické domy, zcela, nebo částečně totožné, bychom však nalezli také v ostravských koloniích dolu Alexander v Kunčičkách, František v Přívoze, Jiří v Moravské Ostravě nebo Zárubek ve Slezské Ostravě.
Další růst bytového fondu dolu Jan již probíhal nikoliv formou výstavby, ale adaptace stávajících průmyslových budov. K tomu docházelo většinou až po sloučení s dolem Josef v roce 1898. V bezprostředním areálu Jánské šachty byla v roce 1911 dosavadní stáj čp. 1046 uzpůsobena na dva byty, podobně byl v meziválečné době adaptován také sklad materiálu v domě čp. 765.
V průběhu druhé poloviny 20. století byly asanovány čtyři domy v Jánské kolonii, a to čp. 791, 793, 796 a 803. Důvodem bylo obvykle poddolování, nebo nadměrná vlhkost nedostatečně izolovaného zdiva. Na konci padesátých let se sice jednalo o demolici většího počtu staveb, protože pod kolonií probíhala intenzivní těžba vedená z dolu Petr Cingr, avšak z demoličního plánu nakonec sešlo.
Podrobný přehled o populačních poměrech v kolonii zprostředkovávají materiály ze sčítání obyvatel v roce 1921, kdy bylo v lokalitě hlášených 337 osob (185 mužů a 152 žen). Další údaje byly vytěženy společně pro sousední Josefskou kolonii.
Jánská kolonie ve Slezské Ostravě se stala rodištěm „české madam Curie“. Tou byla Adéla Kochanovská-Němejcová (8. 3. 1907 − 5. 7. 1985), fyzička a specialistka na rentgenovou strukturální analýzu, patřící k prvním odborníkům v Československu, kteří měřili mechanické napětí pomocí rentgenových paprsků. Narodila se do rodiny Františka Němejce, ředitele dolu Jan, bytem v domě čp. 762. V roce 1913 se Němejcovi odstěhovali do Plzně. Kochanovská-Němejcová studovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, po promoci v roce 1930 působila nejprve v matematickém oddělení Všeobecného penzijního ústavu v Praze, v roce 1935 přešla do Fyzikálního výzkumu Škodových závodů v Praze a v roce 1968 se stala profesorkou na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického. Za svou práci byla několikrát oceněna, poprvé v roce 1952 cenou Československé akademie věd, o rok později se stala laureátkou Státní ceny a v roce 1977 získala Řád práce. Vedle odborné činnosti se věnovala také popularizaci rentgenoskopie v rozhlase a tisku.
Současnému návštěvníkovi Jánské kolonie se naskytne různorodý pohled. Část domů je opravena, mnohé stavby však zůstávají v původním stavu, nebo je na nich znatelná řada individuálně prováděných úprav. Okolí kolonie není kultivováno, chybí chodníky nebo pěstěná zeleň.
