Název: Domov (Domov a Spořilov)
Poloha: Louny, ulice Jiráskova čp. 977–978, 982–983, 986, 988, 990, 1138, Horova čp. 979–981, 985, 987, 993–994, 1008–1011, 1020, 1025–1027, 1029–1030, 1034–1035, Smetanova čp. 984, 1006–1007, 1023, 1142–1144, 1231–1232, 1250–1252, 1255, 1262, 1283–1284, 1287, 1317, 1320, 1327, 1333, 1349–1353, 1394–1395, Kimličkova čp. 989, 1012–1015, 1019, PhDr. Bořivoje Lůžka čp. 1036, 1038–1043, Rybalkova čp. 1087–1088, 1139–1141, 1228–1230, 1237, 1254, 1258–1259, 1282, 1285, 1323, Vojanova čp. 1117, 1128–1130, 1145, 1149, 1161–1163, 5. května čp. 1146–1148, 1150–1154, 1305–1306, Dvořákova čp. 1155–1160, 1342–1347, Svážek čp. 1253–1257, Pudlovská čp. 1291–1304, 1319, 1375–1382, 1387, 1391, 1393, 1417–1420, 1425, 1429–1430, Vrázova čp. 1307–1316, 1348, 1366
GPS: 50.3522219N, 13.8099353E
Doba trvání: 1913 – dosud
Stavebník: Stavební družstvo Domov – družstvo pro stavbu rodinných domů úřednických, učitelských, řemeslnických a dělnických pro okres lounský, Spořitelna města Loun, Občanská záložna v Lounech
Počet obyvatel: asi 1000 (1930)
Spolky: nezjištěny
Události a osobnosti: Karel Goszler
Autor článku: Martin Vostřel
Kolonie rodinných a vilových domů Domov vznikla v jihovýchodní části města Louny ve svahu nad postoloprtskou tratí. Kolonie byla na severozápadě ohraničena železniční tratí a začínala Jiráskovou ulicí. Na jihozápadě končila dnešní Rybalkovou ulicí, která kopírovala starou cestu z Loun do Chlumčan a dále do Prahy. Na jihovýchodě byla kolonie ohraničena Pudlovskou ulicí a na severovýchodě ulicí 5. května.
Kolonii družstevních a vilových domů vybudovali tři stavebníci, jmenovitě Stavební družstvo Domov – družstvo pro stavbu rodinných domů úřednických, učitelských, řemeslnických a dělnických pro okres lounský, které vybudovalo dolní část zástavby, Spořitelna města Loun, která nechala postavit takzvaný Spořilov v horní části lokality (místními obyvateli považovaný za integrální součást kolonie Domov), a Občanská záložna v Lounech, která postavila honosné vily nejvyšších spořitelních úředníků ve Smetanově ulici čp. 1349–1353.
Od roku 2004 zajišťuje dopravní spojení v lokalitě železniční stanice Louny střed.
Kvůli bytové krizi, která sužovala rychle se rozrůstající Louny, vzniklo v roce 1912 stavební družstvo Domov – družstvo pro stavbu rodinných domů úřednických, učitelských, řemeslnických a dělnických pro okres lounský. Družstvo bylo do rejstříku společenstev přihlášeno 12. 5. 1912. Jeho předsedou se stal syn starosty JUDr. Antonín Veltrubský z Veltrub. V představenstvu stanuli hostinský Antonín Holý, stavitel Václav Verner, zaměstnanci dráhy Václav Bodlák a Alois Matoušek a úředník dráhy Ladislav Němec.
Výstavba započala od železniční trati lounsko-postoloprtské, tj. od severozápadu. Do vypuknutí první světové války byly vystavěny domy v ulicích Jiráskově, Kimličkově a Horově. Válka stavební aktivity výrazně omezila, takže k navázání na předválečné stavební práce došlo teprve v roce 1924. Tehdy družstvo opětovně požádalo o parcelaci pozemků a do následujícího roku vybudovalo 25 nových domů v celkové hodnotě 1 250 000 K.
Horní část kolonie Domov dostala název Spořilov, protože finance na její vybudování uvolnila lounská spořitelna: „Spořitelna města Loun přispívá ku stavbě části kolonie Domov, zvané Spořilovem, a Občanská záložna v téže kolonii staví jednopatrové obytné domy“ (Monografie města Loun, s. 52). Její výbor pod vedením ředitele Rudolfa Háka vzhledem k nedostatku bytů zakoupil čtyři parcely o rozloze 1,6 hektaru a provedl výstavbu mezi domy na východní straně Vrázovy ulice a po obou stranách Pudlovské ulice. Domy byly vybudovány v letech 1926–1927. Projekt pochází od významného českého architekta Františka Alberta Libry (1891–1958), který ve stejné době navrhoval také funkcionalistickou budovu spořitelny na lounském náměstí.
Současně se do stavby kolonie zapojil třetí subjekt a konkurenční finanční ústav – Občanská záložna. K parcelaci pozemků došlo v roce 1929 a ihned následovala stavba obytných budov. Tato část kolonie se od dříve postavených výrazně liší, neboť představuje luxusní vilovou zástavbu, určenou pouze pro rodiny vedoucích pracovníků ústavu. Jedná se o domy ve Smetanově ulici čp. 1349–1353. Jedná se o dvě dvojvily a jednu samostatnou vilu ve stylu art deco.
V Lounech žilo podle sčítání lidu v prosinci 1930 již 12 413 obyvatel. Přesný počet obyvatel kolonie Domov včetně Spořilova zatím neznáme. Můžeme jej ovšem odhadovat na základě znalosti počtu obyvatel Loun a průměrné velikosti domácnosti, která v domě za první republiky žila. Na základě tohoto srovnání lze předpokládat, že ve 163 domech kolonie Domov mohlo žít kolem 1000 osob. Bydleli zde pracovníci dráhy a lounských dílen, mezi nimiž bychom nalezli soustružníka, dílovedoucího, zámečníka, kotláře, topiče, strojvůdce, lakýrníka, kováře, skladníka, dělmistra nebo drážního úředníka. Ve Spořilově bydleli především zaměstnanci spořitelny, ve vilách vybudovaných Občanskou záložnou bydlelo vedení tohoto konkurenčního peněžního ústavu.
Kolonie Domov vznikla na východní periférii Loun, přibližně kilometr od městského centra. Základní občanskou vybavenost zajišťoval koloniál ve Vrázově ulici čp. 1313, který fungoval až do roku 1976. Nechyběla zde ani hospoda Domov, která byla lokálním centrem setkávání místních obyvatel. Ve druhé polovině dvacátých let vyrostlo v těsné blízkosti kolonie v červnu 1927 Letní cvičiště lounského Sokola. V říjnu 1929 byla otevřena špičkově zařízená Masarykova okresní všeobecná nemocnice. Jinak byli místní, pokud se jednalo o občanskou vybavenost, odkázáni především na centrum města Louny.
Přímo v koloniích Domov a Spořilov nesídlily žádné spolkové organizace. Jejich obyvatelé se zato aktivně zapojovali do spolkového a politického dění na úrovni města. Louny nabízely velmi bohatou škálu společenského vyžití. Osobním příkladem zapojení obyvatele této čtvrti do spolkového života Loun může být Karel Goszler, který se aktivně účastnil dění v Sokole, místním odboru Klubu českých turistů, Kroužku fotografů amatérů. Setkali bychom se s ním i v Občanské besedě a Sadařském spolku. Podobně, i když v míře výrazně menší, se do lounského spolkového a společenského života zapojovali i další místní obyvatelé.
V honosné vile čp. 1349 prožil svá poslední léta náměstek ředitele Občanské záložny v Lounech Karel Goszler (1865–1936). Byl spoluzakladatelem místního odboru Klubu českých turistů, v němž působil 42 let. Za tu dobu zastával nejrůznější funkce včetně předsedy, místopředsedy, jednatele či pokladníka. Byl velkým znalcem regionu, který miloval. V roce 1926 založil časopis Turistický obzor, který vedl až do smrti. Byl také předsedou Kroužku fotografů amatérů. Sám velmi často fotografoval a zanechal po sobě tisícovku skleněných fotografických desek, částečně i kolorovaných. Za své zásluhy byl jako první lounský občan jmenován čestným členem Síně slávy české turistiky.
Na sklonku druhé světové války (8. 5. 1945) ostřelovaly německé letouny Louny a snažily se shodit bomby na nemocnici, přičemž zasáhly blízké okolní obytné domy. Zasažen byl i dům čp. 1393 na nároží Pudlovské a Smetanovy ulice. Během náletu bohužel zemřelo malé dítě. Další bomba spadla na dům ve Vrázově ulici čp. 1311, ale zachytila se ve sklepě a naštěstí nevybuchla.
Naprostá většina domů kolonie Domov dodnes stojí a slouží svému původnímu účelu, tedy rodinnému bydlení. Některé domy byly sice zásadním způsobem přestavěny, ale řada objektů si zachovala svůj původní charakter a architektonické řešení (kamenné sokly, štukové kordonové římsy, cihlové soklové římsy nebo štíty z režného zdiva). V posledních letech ovšem dochází stále častěji k zateplování domů a výměně oken za plastová, čímž se původní architektonické detaily rychle vytrácí.
