Delta domky

Název: Delta domky, Delta kolonie, Lágry
Poloha: Jihlava, západně od výpadové silnice Na Dolech v prostoru mezi dnešní ulicí S. K. Neumanna a železniční tratí v místech obytné zástavby Na Dolech
GPS: 49.4090944N, 15.5666031E
Doba trvání: 1950 – 2004
Stavebník: Motorpal Jihlava, národní podnik
Počet obyvatel: asi 250 (1960)
Spolky: tramping, v současnosti neformální komunita pamětníků

Autor článku: Tomáš Blažek

Letecké snímky jihlavské kolonie Delta domky z let 1949, 1953, 1968, 2002 a 2004 (foto Magistrát města Jihlavy).

Prostorové souřadnice

Dělnická kolonie Delta domky se nacházela v jihlavské čtvrti Staré Hory. Vybudována byla západně od nynější výpadové silnice Na Dolech, naproti současné mlékárně Moravia Lacto v prostoru mezi železniční tratí a nynější ulicí S. K. Neumanna. Kolonie na přibližné ploše 6 ha byla situována na plošině mírně stoupající k jihozápadu. Důvodem k umístění kolonie v tomto prostoru byla blízkost mateřského strojírenského závodu PAL (1946–1949), respektive Motorpal Jihlava (od roku 1949), prostorově navazujícího na jihlavské pobočky říšskoněmeckých firem Brandenburger Motorenwerke (zkráceně Bramo či BMW Altenberg) a Bayerische Motorenwerke, které vyráběly a opravovaly letecké motory. Společnost Motorpal vznikla původně jako pobočný závod stejnojmenného podniku PAL se sídlem v Českých Budějovicích, později v Praze. Jihlavský závod PAL se osamostatnil 26. 7. 1949 a k 1. 1. 1950 změnil svůj název na Motorpal Jihlava. Od svého vzniku až do současnosti se zabývá výrobou vstřikovacího zařízení pro vznětové motory.

„Pamatuji si z útlého dětství, že ještě kolem roku 1955 se u baráků mezi tratí a silnicí válely části letadel, vypadalo to jako náhradní díly. Když táta tehdy kopal na zahradě nádrž na vodu, tak ze země vykopal zbytky leteckých motorů. Asi je tam Němci na konci války zahrabali.“ (Karel Kolář)

Zastavovací plán barákového tábora podniku BMW Reparaturwerk Iglau z roku 1944 (Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Jihlava).
Zastavovací plán 40 bytových jednotek národního podniku Motorpal v Jihlavě z roku 1950 (Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Jihlava).

Stavební vývoj

Již v roce 1944 existoval v místech budoucí dělnické kolonie Delta domky barákový tábor pro totálně nasazené dělníky podniku Brandenburger Motorenwerke (BMW Altenberg). Barákový lágr byl podle dochované stavební dokumentace tvořen dvěma desítkami montovaných podlouhlých přízemních domků, variabilně uzpůsobených ubytovacím potřebám běžných dělníků, specializovaných montérů, táborové správy či ošetřovny. V areálu byla také požární nádrž. Po skončení války v období odsunu německého obyvatelstva z převážně německé Jihlavy sloužil lágr jako internační tábor pro Němce, kterých táborem prošlo několik tisíc (celkem bylo z tzv. jihlavského německého jazykového ostrova určeno k odsunu asi dvacet tisíc Němců). V roce 1947 byl internační tábor změněn na tábor pracovní a posléze začal sloužit jako ubytovna pro nově dosídlené dělníky podniku Motorpal.

Po ukončení odsunu – poslední transport Němců odjel z Jihlavy 11. 11. 1946 – byly baráky postupně bourány. V roce 1948 zde zbyly už jen poslední tři ubikace, položené poblíž výpadové silnice na Humpolec. Ty byly zbourány až na přelomu tisíciletí, aby uvolnily místo stavbě supermarketu Penny Market. Posledních tři baráky sloužily jako ubytovny pracovníků Motorpalu. Jejich ubytovací kapacita však záhy přestala dostačovat, a tak bylo v roce 1950 rozhodnuto o výstavbě nové kolonie rodinných domků pro dělníky Motorpalu.

Ještě v roce 1950 bylo postaveno deset domků 3+1 s označením Danemark 6. Domky byly smontovány z prefabrikovaných dílců dodaných v rámci rakouských reparací Československu rakouskou firmou Thermobau. Stavební materiál nebyl zřejmě příliš trvanlivý, protože již v roce 1955 procházely verandy a fasády generální opravou.

Vizuálně zajímavější bylo pokračování zástavby v podobě 40 polodřevěných, podsklepených montovaných domků nazvaných Delta MPB 52/I, navržených architekty z národního podniku Delta sídlícího na adrese Praha II., Na Příkopě 13. Zástavba domků v zahradách, vystavěných v několika řadách soustředně kolem centrálního prostranství, vytvořila malou rázovitou čtvrť. Dřevem obložené domky, které připomínaly kotvící hausbóty, byly typické pro svou originální a neobvyklou konstrukci se zaoblením stěn a vystupujícími okny. Charakteristické bylo rovněž vnější obložení stěn a omítnutí čelní stěny. Nevýhodou se později ukázalo chatrné zateplení, které při postupující degradaci omítnutých heraklitových desek konstrukce činilo domky v topné sezoně i při vytápění kamny na naftu či piliny jen obtížně obyvatelnými. Výstavba kolonie stála 7 300 000 Kčs.

V roce 1951 měl být v kolonii postaven objekt s bytem správce a prádelnou, kde měly být podle dobové dokumentace dvě pračky Perun, dvě namáčecí kádě, odstředivka a vyvářecí kotel. Z finančních důvodů však prádelna vybudována nebyla. Ke kolonii nadále náležely i tři výše zmíněné baráky původního pracovního tábora pro nuceně nasazené, kterým obyvatelé nově vybudované kolonie říkali „lágry“. V barácích byla dělnická ubytovna a později detašované pracoviště podnikového učiliště Motorpal.

Ruku v ruce se stárnutím obyvatel zůstávaly postupně některé domky v „kolonce“ prázdné a nebyly dále pronajímány. V polovině devadesátých let se tehdejší management firmy Motorpal rozhodl kolonii zlikvidovat a pozemek znovu zastavět. Demolice Delta domků započala v první polovině roku 1998. Patnáct domků na severním okraji kolonie stálo ještě v roce 2002. V roce 2003 již nestály ani poslední domky.

Podle pracovnice památkového odboru Magistrátu Statutárního města Jihlava Mgr. Jany Laubové kolonie Delta domky stylově zapadala do poválečného příklonu některých československých architektů ke skandinávské architektuře, jejíž principy do roku 1948 prosazovali například Jaroslav Fragner či Oldřich Starý. Ostatně s Delta domky se můžeme setkat i jinde v českých zemích, například v Nerudově ulici ve Chvaleticích. Nutno však poznamenat, že podobný typ montovaného dřevěného domku byl od roku 1934 vyvíjen pro Říšskou pracovní službu (RAD – Reichsarbeitsdienst). Za okupace byly tzv. RAD baráky (RAD-Baracken) vyráběny ve Vrbně pod Pradědem (Würbenthal). Stavěny byly napříč Evropou včetně českých zemí (Záluží u Mostu), a to dokonce i v pracovních a koncentračních táborech (Dachau).

„Domky měly neobvyklý tvar, všechno tam bylo kulaté. Ale bylo tam všechno: ložnice, kuchyňka, chodba, špajz, veranda i sklep. Bylo to naše šťastné mládí.“ (Jaroslav Körber)

Projektová dokumentace dřevěných montovaných domků národního podniku Motorpal v Jihlavě Na Dolech z roku 1949.
Projektová dokumentace Delta domků, dřevěných montovaných domků národního podniku Motorpal v Jihlavě Na Dolech z roku 1950.
Projektová dokumentace nerealizovaného objektu prádelny s bytovou jednotkou národního podniku Motorpal v Jihlavě Na Dolech z roku 1951.

Boční fasáda a detail vyklápěcích oken obytných objektů v kolonii Delta domky v Jihlavě na nedatovaných fotografiích z let 1963–1967 (foto rodinný archiv Zdenky Dupejové-Šimečkové).

Populační poměry

Při průměrné zabydlenosti jednoho domu pěti obyvateli mohl počet osob v 50 dělnických domcích činit až 250 obyvatel. První generace obyvatel se rekrutovala převážně z řad poválečných dosídlenců z českého vnitrozemí. Většina obyvatel nejprve pracovala v mateřském podniku Motorpal. Detailní rekonstrukci populačního vývoje znesnadňuje nedostupnost archivních pramenů s citlivými údaji dosud žijících osob.

Obyvatelé kolonie Delta domky na snímcích z let 1963–1967 (foto rodinný archiv Zdenky Dupejové-Šimečkové).

Obyvatelky Delta domků na fotografii z devadesátých let 20. století (foto rodinný fotoarchiv Karla Koláře).

Okolí kolonie a občanská vybavenost

Mateřská a základní škola byly pro předškoláky a školáky z Delta domků dostupné v pěší vzdálenosti přibližně 600 m v místní části Staré Hory. V kolonii samotné bylo otevřeno detašované pracoviště podnikového učiliště Motorpalu, a to v jednom z baráků původního pracovního tábora pro nuceně nasazené. Nejbližším sportovištěm byla tzv. Nová plovárna na řece Jihlavě z třicátých let 20. století, říční lázně u Českého mlýna, z nichž se dodnes dochovalo torzo dřevěné budovy koupaliště. V tomtéž místě vzdáleném přibližně kilometr od kolonie měli svou základnu zdejší vodáci.

Zařízení občanské vybavenosti v bezprostřední blízkosti kolonie zastupovala mlékárna za výpadovou silnicí na Humpolec a železniční přejezd Staré Hory se strážním domkem. Blíže k řece Jihlavě ležela čtvrť Staré Hory se zámečkem rodu Hellerů z 18. století, k němuž náležel Hellerův rybník v dnešním sídlišti Dolina a ovčinec, jehož ruiny jsou dosud patrné u cesty asi kilometr západním směrem od zámečku. V historickém průmyslovém areálu ve Starých Horách dosud sídlí společnost Motorpal.

Kolonie Delta domky národního podniku Motorpal Jihlava na fotografiích z devadesátých let 20. století (fotoarchiv Karla Koláře).

Společenský, spolkový a politický život

V dělnické kolonii s přibližně padesáti obytnými domky vytvořili obyvatelé z řad první a druhé generace, výjimečně i třetí generace, svébytnou komunitu. Jejím pojítkem byla identická zkušenost života a bydlení v původně osamělém ostrůvku předměstské zástavby uprostřed polí a luk, který svým charakterem bydlení odpovídal spíše životu v rekreačních chatách než rodinných domcích, navíc značně vzdálených od centra města Jihlavy. Děti z kolonie se podle vzpomínek pamětníků bavily například drátovým polním telefonem, nataženým přes uličky z okna do okna. Na plácku uprostřed kolonie na improvizovaném hřišti děti i dospělí hráli fotbal či volejbal. Mnozí obyvatelé Delta domků také společně trampovali.

„Dnes by se možná takové bydlení zdálo někomu nekomfortní – domky měly stěny z heraklitu ohozeného maltou, topilo se v kamnech uhlím, naftou nebo pilinami, ale pro nás to bylo nejlepší bydlení a úžasné dětství. Večer jsme se mezi baráky scházeli jako rodina, byli jsme propojeni vlastním polním telefonem, který nám rodiče sehnali. Uprostřed kolonie byl plac, ze kterého jsme udělali hřiště. Natáhli jsme mezi stromy provaz a hráli volejbal, společně jsme jezdili na čundry.“ (Jaroslav Musil)

Jihlavská kolonie Delta domky na fotografiích z roku 1998 (foto Zdeněk Bartušek).

Kolonie Delta domky na fotografiích z devadesátých let 20. století (fotoarchiv Karla Koláře).

Aktuální stav

Okolí bývalé kolonie Delta domky dnes tvoří houstnoucí zástavba krajského města Jihlava. Na jihu panelákové sídliště Na Dolině, na východě areál mlékárny, novější stavby supermarketu a mateřské školy a na severu lokalitu obkružuje železniční trať s navazující obchodní zónou prodejen stavebnin. Pouze na západě jsou dosud nezastavěné zemědělské pozemky, jejichž výměru však rok od roku zmenšuje živelně postupující zástavba severně od čtvrti Horní Kosov. Strojírenská firma Motorpal tak jako v minulosti produkuje vstřikovací systémy pro automobilový průmysl.

Po demolici a následném zastavění novou obytnou zástavbou nezůstala po kolonii Delta domky až na jeden jediný přeživší strom žádná živá upomínka. Dosud volné prostranství někdejší kolonie mezi novou zástavbou a novou mateřskou školou využívají pro svá představení cirkusy. Při stavbě mateřské školy objevili archeologové v terénu pozůstatky někdejší německé válečné výroby leteckých motorů a také základy jednoho z delta domků. Zaniklou kolonii dokumentuje jen nemnoho dochovaných či dosud objevených dobových snímků. Existuje však archivovaná stavební dokumentace a dobová úřední korespondence související s kolonií.

Pohled do prostoru po demolované kolonii Delta domky na fotografii z roku 2003 (foto Petr Sokol).
Bývalí obyvatelé kolonie Delta domky při jednom z pravidelných pamětnických setkání v roce 2020 (foto Tomáš Blažek).

Prameny a literatura