Protokolonie


Autor: Martin Jemelka

Dějiny sociálního bydlení na evropském kontinentu se začaly psát nejpozději před půltisíciletím v bavorském (švábském) městě Augsburg. Zdejší podnikatel a bankéř Jakob Fugger (1459–1525) nechal v letech 1517–1523 postavit pro sociálně potřebné občany katolického vyznání „vedoucí spořádaný život“ prvních dvaapadesát bytů ve dvoupodlažních domech v šesti ulicích, které se staly základem budoucí městské čtvrti Fuggerei, obehnané hradbami a později vybavené i vlastním kostelem. Na svou dobu rozhodně nadstandardní bytové jednotky obývali řemeslníci a drobní živnostníci ohrožení chudobou, kteří za ubytování platili symbolickým ročním nájemným a třemi každodenními modlitbami ve prospěch zakladatele a rodiny Fuggerovy. Ačkoliv augsburská čtvrť Fuggerei utrpěla na sklonku druhé světové války značné materiální škody, již v roce 1947 byla znovu obydlena, a na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století dokonce rozšířena na dnešních 67 domů se 140 bytovými jednotkami. Dodnes žijí ve Fuggerei Augsburgčané katolického vyznání, kteří hradí základní nájemné v nominální hodnotě rýnského guldenu (0,88 euro) bez dalších nákladů na energie a bydlení. I dnes je jejich povinností modlit se za Jakoba Fuggera a jeho potomky.

Augsburg: městská čtvrť Fuggerei, nejstarší dochovaný evropský příklad sociálního bydlení (foto Martin Jemelka).

Augsburská čtvrť Fuggerei nenalezla v novověké střední Evropě pokračovatele či napodobitele. Již před nástupem průmyslové revoluce ovšem vyrostla na evropském kontinentu v sousedství výrobních jednotek, jakými byly tkalcovny, hamry, železářské či sklářské hutě, zaměstnanecká sídliště. V mnohém ohledu je můžeme považovat za předchůdce dělnických kolonií jako obytných komplexů určených v éře industrializace pracujícím vrstvám. Stavebníky těchto výrobních osad byli obvykle sami majitelé výrobních jednotek, kteří v nich ubytovávali především kvalifikované pracovníky s jejich rodinami. Sídliště u hamrů, hutí, skláren, železáren či tkalcoven ovšem vznikala i živelně v podobě seskupení provizorních obytných objektů.


Pokud byla tato sídliště zakládána mimo urbanizované oblasti, zanikla s ukončením výroby v mateřském podniku, nebo se proměnila ve vesnice či alespoň osady žijící po ukončení provozu v zakladatelském závodu vlastním životem. V případě, že byly skupiny obytných objektů zakládány v městských areálech nebo v bezprostřední blízkosti rozrůstajících se měst, postupem času byly pohlceny prostorově expandujícími městskými obcemi, v nichž si uchovaly alespoň status samostatné ulice, městské části, někdy dokonce i předměstské vesnice. Příkladem mohou být skupiny tkalcovských domků v Liberci či Ústí nad Orlicí, které jsou dnes součástí vnitřního města, nebo naopak venkovské obce Františkodol, Kadov, Sidonie či Svatý Štěpán v Posázaví, na Vysočině a na Valašsku, v nichž jen zasvěcení naleznou pozůstatky dřívější sklářské či železářské výroby.


Webový portál Dělnické kolonie používá právě pro tyto novověké výrobní osady předindustriální éry vzniklé u zcela zaniklých nebo dosud v pozůstatcích existujících výrobních jednotek termín protokolonie, který dosud nemá v odborné literatuře své místo. Ambicí tohoto nového termínu je poukázat na genetické souvislosti mezi dělnickými koloniemi industrializační éry, ať již firemními koloniemi, nebo koloniemi nouzovými, a jejich předchůdci z éry vrcholného novověku či éry protoindustrializace s dekoncentrovanou manufakturní produkcí skla, železa či textilních materiálů. Na území České republiky bychom nalezli celou řadu protokolonií, z nichž většina teprve čeká na své objevení laickou veřejností. Pokud se jim již dostalo pozornosti odborné komunity, stále ještě čekají na integraci do chronologicky a typologicky široce koncipovaných dějin bydlení v industrializační, natož protoindustrializační epoše.

Augsburg: městská čtvrť Fuggerei, nejstarší dochovaný evropský příklad sociálního bydlení (foto Martin Jemelka).

Odkazy

https://www.fugger.de/fuggerei

Prameny a literatura

  • FUGGER VON GLÖTT, Ulrich: Die Fuggerei: die älteste Sozialsiedlung der Welt. Augsburg: Wißner 2003.
  • KŘIVKA, Josef: Nové osady vzniklé na území Čech v letech 1654–1854. Praha: Ústav československých a světových dějin ČSAV 1978.
  • LOPAUR, Miloslav: Kadov 1651–2001: kronika jedné podhorské vesnice na novoměstském panství. Kadov: Obecní úřad Kadov 2001.
  • MAŠLÁŇ, Pavel – PLEVOVÁ, Lenka: Sidonie: historie a příroda sklářské osady. Vsetín: Muzeum regionu Valašsko 2014.
  • MAŠLÁŇ, Pavel – PLEVOVÁ, Lenka: Svatý Štěpán: historie sklářské osady. Vsetín: Muzeum regionu Valašsko 2014.
  • TIETZ-STRÖDEL, MARION: Die Fuggerei in Augsburg: Studien zur Entwicklung des sozialen Stiftungsbaus im 15. und 16. Jahrhunderts. Tübingen: Mohr 1982.