Název: Kolonie U Matky Boží, Betlém
Poloha: Louny, ulice U Matky Boží čp. 953–954, 992, 995–997, 1037, 1049–1050, 1089–1093, 1114, 1233, Na Foukalce čp. 955–960, Fügnerova čp. 961–970, 991, 1004, 1102–1105, 1115, 1268, Jungmannova čp. 971–974, 998–1001, 1032, 1044–1045, 1110–1111, Lidická čp. 1094–1095, Chelčického čp. 1096–1101, 1106–1109, 1116
GPS: 50.3539917N, 13.8033047E
Doba trvání: 1913 – dosud
Stavebník: Družstvo pro stavbu rodinných, úřednických a dělnických domků pro Louny a okolí
Počet obyvatel: asi 400 (1930)
Spolky: nezjištěny
Události a osobnosti: Josef Fousek
Autor článku: Martin Vostřel
Kolonie U Matky Boží vznikla nedaleko centra města Louny u gotického kostela Matky Boží, po kterém dostala kolonie také své pojmenování . Kolonie je ohraničena ulicemi Na Foukalce, Jungmannova, Chelčického a Lidická. Na severu sousedila s rozlehlou budovou kasáren a na východě s Pražským předměstím, které bylo zničeno na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století, kdy uvolnilo prostor silničnímu průtahu městem a rozlehlému autobusovému nádraží.
Družstvo pro stavbu rodinných, úřednických a dělnických domků pro Louny a okolí vzniklo v roce 1911. Ihned po svém ustavení požádalo o parcelaci pozemků v blízkosti lounského kostela Matky Boží. Město žádosti okamžitě vyhovělo, a tak již na jaře 1913 stavba kolonie vyvrcholila a o půl roku později se stavební práce blížily ke svému konci. V roce 1913 bylo postaveno 27 domů, další čtyři byly rozestavěné a jen dvě parcely zůstaly zatím nezastavěné. Do první světové války tak vznikla ucelená zástavba mezi kostelem Matky Boží, stejnojmennou ulicí a lounsko-postoloprtskou dráhou.
Dne 7. února 1921 zažádalo družstvo o parcelaci dalších pozemků a krátce poté dodala firma Freiwald a Böhm plány zástavby dvou uličních bloků ohraničených Chelčického ulicí. Hronovský rodák Jindřich Freiwald (1890–1945) byl žákem Jana Kotěry. Firma Freiwald a Böhm vznikla v Karlíně na počátku roku 1921 a lounská zakázka byla jednou z jejích prvních projektů. Architektura kolonie U Matky Boží je ovlivněna Kotěrovou tvorbou. Projekt realizoval lounský stavitel František Kozel. Při stavbě domků v kolonii bylo využito svažitého terénu. Z úsporných důvodů byly domy postaveny bez předzahrádek v jedné regulační čáře.
Zástavba kolonie U Matky Boží nebyla jednotná. Vzniklo zde pět druhů jednopatrových obytných domů, konkrétně dva typy dvojdomků a tři typy samostatných jednodomků. Díky typové rozličnosti získala kolonie malebný ráz, ale současně si uchovala ucelený architektonický a urbanistický charakter. V dispozici interiérů byl velký důraz kladen na umístění pokojů podle světových stran. Hala, kuchyň a vedlejší místnosti byly orientovány na severozápad, zatímco obývací pokoj a ložnice směrovaly na jihovýchod. Domky měly malé okrasné zahrádky, pamatováno bylo ovšem i na doplňkový chov drobných domácích zvířat. Noví obyvatelé kolonie získali na výstavbu domů výhodné hypotéky, a dokud se jim nepodařilo splatit celou vypůjčenou částku, bydleli v pronájmu. Teprve po splacení hypotéky se z nich stávali majitelé nemovitostí. Nová čtvrť U Matky Boží byla zkolaudována v červnu 1922, kdy došlo ke kolaudaci posledních 25 domů.
Počet obyvatel kolonie U Matky Boží zatím přesně neznáme. Můžeme jej jen odhadovat na základě znalosti počtu obyvatel Loun (1921 = 11 706, 1930 = 11 896 obyvatel) a komparace s průměrnou prvorepublikovou zabydleností na dům (5,8 osob). Na základě tohoto srovnání lze předpokládat, že v 67 domech kolonie U Matky Boží mohlo žít kolem 400 obyvatel. Bydleli zde především pracovníci dráhy a lounských železničních dílen. V roce 1932 mezi nimi nalezneme například strojvůdce, dílovedoucího, drážní úředníky, soustružníky, zámečníky, lakýrníky nebo truhláře. Kromě drážních zaměstnanců zde bydleli i poštovní ředitel, listonoš, obuvník nebo soukromník, jak si ve svém deníku poznamenal lounský strážník Jan Nový (1908–1939).
Kolonie U Matky Boží se nacházela nedaleko centra města, a zřejmě proto se v ní nenacházel žádný obchod či živnostenská provozovna. V těsné blízkosti kolonie však byl v rohovém domě v ulici Na Foukalce čp. 603 otevřen malý koloniál s trafikou. Pokud bylo zapotřebí pořídit větší nákup, nakupovali obyvatelé kolonie ve městě.
V samotné kolonii U Matky Boží nebyl zřízen žádný hostinec, v němž by se scházely spolkové organizace. Obyvatelé se proto zapojovali do spolkového a politického dění na úrovni města, nikoliv kolonie. Louny totiž nabízely velmi bohatou škálu vyžití, od spolkové činnosti přes charitativní a vzdělávací aktivity až po sportovní zápolení a rekreaci.
Obyvatelem domu ve Fügnerově ulici čp. 1105 byl Josef Fousek (1875–1942), významná osobnost meziválečných Loun. Pracoval jako vrchní úředník Československých státních drah v Lounech a angažoval se v regionální politice. Byl dlouholetým předsedou lounské Československé strany národně socialistické. V prvních poválečných volbách v roce 1919 byl zvolen starostou města, na nátlak strany však rezignoval v dubnu 1922. Post starosty zastával znovu v letech 1925–1940. Podruhé rezignoval na nátlak místních zástupců NSDAP. V červnu 1942 byl na základě udání společně se synem a několika dalšími občany zatčen gestapem a 30. 6. 1942 večer zastřelen v Kobyliské střelnici v Praze.
Naprostá většina domů kolonie U Matky Boží dodnes stojí a slouží svému původnímu účelu. Některé domy sice byly zásadně přestavěny, řada objektů si však zachovala svůj původní charakter a architektonické řešení (kamenné sokly, štukové kordonové římsy, cihlové soklové římsy nebo štíty z režného zdiva). V posledních letech bohužel dochází stále častěji k zateplování domů a výměně oken za plastová, čímž se původní architektonické detaily rychle vytrácí.
Česká televize, Zlatá dvacátá 1920–1929, Jak jsme se rozmáchli: https://www.ceskatelevize.cz/porady/14001765697-zlata-dvacata/221411033180005/.